|
|
Charakterizace plodů bezu černého
Christovová, Silvia ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá charakterizací plodů bezu černého (Sambucus nigra L.) se zaměřením na aromaticky aktivní látky (AAL) a vitamin C (kyselinu askorbovou (AA) a dehydroaskorbovou (DHA)) . Teoretická část podává stručný přehled o jeho chemickém složení, vlastnostech, léčivých účincích a možnostech zpracování. Následující kapitoly se zaměřují na AAL a vitamin C. Zmíněny jsou i metody vhodné pro jejich stanovení. Cílem první části experimentální práce bylo stanovení aromatického profilu plodů bezu černého pomocí HS-SPME-GC-FID. Zkoumáno bylo 18 vzorků (planý bez a 17 šlechtěných odrůd). Celkem bylo identifikováno a kvantifikováno 24 různých těkavých aromaticky aktivních látek, z nich 12 alkoholů, 5 aldehydů, 4 estery, 1 kyselina a 2 „jiné“ sloučeniny (linalool a -damascenon). Složení jednotlivých vzorků se výrazně lišilo, žádný z nich neobsahoval všechny identifikované látky. Druhá část experimentální práce byla věnována stanovení celkového obsahu vitaminu C (součet DHA a AA) pomocí HPLC. Pro redukci DHA na AA byla zkoumána tři redukční činidla (DTT, TCEP a L-cystein) při dvou hodnotách pH (7 a 4). Nejlepší účinnost redukce byla stanovena pro TCEP při pH 4. Zvolené reakční podmínky byly aplikovány na vzorky plodů 5 vybraných odrůd. Obsah vitaminu C se pohyboval v rozmezí 5,1 – 13,0 mg na 100 g plodů.
|
|
|
Stanovení rutinu v plodech bezu černého
Kaňová, Kateřina ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení koncentrace rutinu v plodech bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část podává přehled o vlastnostech, výskytu a využití černého bezu v lidovém léčitelství, medicíně a potravinářství. Dále jsou zde uvedeny nejdůležitější obsahové látky černého bezu, zejména flavonoidy, mezi které patří i rutin. Stručně jsou zde popsány jeho vlastnosti, biologické účinky a možnosti stanovení. V experimentální části je provedena optimalizace a validace metody vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC), která je použita k identifikaci a kvantifikaci rutinu v 18 odrůdách plodů bezu černého. K přípravě vzorků byla použita metoda extrakce stlačenou horkou vodou (PHWE) a přečištění pomocí extrakce na pevné fázi (SPE). Největší množství rutinu bylo zjištěno v odrůdě černého bezu Albida, a to 6,70 mg v 1 g sušiny. Vysoké koncentrace rutinu obsahovaly také odrůdy Haschberg, Sambu, Pregarten, Sambo a Sampo. Naopak nejnižší koncentrace byla naměřena v plodech odrůdy Aurea, 1,24 mg.g-1. Obsah rutinu v bezových plodech byl porovnán s obsahem rutinu v bezových listech a větvičkách a významných zdrojích rutinu – pohance a routě.
|
|
|
Chemické složení šťávy z plodů vybraných odrůd černého bezu
Šafránková, Petra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá chemickým složením šťávy z plodů vybraných odrůd černého bezu (Sambucus nigra L.). V teoretické části je popsána botanická charakteristika černého bezu, včetně jeho původu a rozšíření. Dále jsou v této části zmíněny léčivé účinky černého bezu spolu s popisem šlechtění této rostliny a příklady některých vyšlechtěných odrůd. V experimentální části bylo provedeno stanovení vybraných chemických parametrů (výtěžnosti, pH, relativní hustoty, titrační kyselosti, formolového čísla, obsahu rozpustné sušiny a redukujících cukrů) ve šťávě z plodů těchto šlechtěných odrůd černého bezu: Albida, Allesö, Aurea, Bohatka, Dana, Heidegg 13, Haschberg, Körsör, Mammut, Pregarten, Riese aus Voßloch, Sambo, Sambu, Samdal, Sampo, Samyl a Weihenstephan. Medián výtěžnosti byl stanoven na 700,0 ml/kg, u stanovení pH byla hodnota mediánu 4,03. Medián relativní hustoty všech odrůd byl 1,0361, medián titrační kyselosti byl určen jako 141,83 mmol l-1. Medián získaný z hodnot měření obsahu celkových aminokyselin byl 30,5 ml 0,1 mol l-1 NaOH/100 ml, medián obsahu rozpustné sušiny byl 9,5 hm. % a u gravimetrického stanovení redukujících cukrů byla hodnota mediánu 5,02 %.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek ve šťávě z bezu černého
Lukačková, Adéla ; Divišová, Radka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek ve šťávě z bezu černého. V teoretické části je popsána charakteristika černého bezu zahrnující jeho druhy, vyšlechtěné odrůdy, obsahové látky a využití. Dále je zde zkráceně shrnuta výroba ovocných šťáv a metoda SPME-GC, která byla pro stanovení vybrána. V experimentální části byla provedena identifikace a kvantifikace aromatických látek v 11 vzorcích s různým obsahem bezové šťávy vždy v kombinaci s jiným typem ovocné šťávy, ředěné nebo neředěné vodou. K zachycení aromaticky aktivních látek bylo použito vlákno CARTM/PDMS 85 µm. Celkem bylo identifikováno 43 sloučenin: 5 aldehydů, 7 ketonů, 18 alkoholů, 5 esterů a 8 mastných kyselin. Nejvíce aromatických látek se nacházelo ve vzorku obsahujícím 10% bezinkové šťávy s 50% jablečné šťávy a 40% vody , ale všechny nebylo možné identifikovat. Nejvíce identifikovaných látek bylo přítomno ve vzorku komerčně získané koncentrované bezové šťávy z Rakouska.
|
|
|
Obsah rutinu v odpadním biologickém materiálu z výsadeb bezu černého
Boháčová, Hana ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení koncentrace rutinu ve větvičkách bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část podává přehled o vlastnostech, výskytu a využití černého bezu v lidovém léčitelství, medicíně a potravinářství. Dále jsou zde uvedeny nejdůležitější obsahové látky černého bezu, zejména flavonoidy, mezi které patří i rutin a kvercetin. Stručně jsou zde popsány jejich vlastnosti, biologické účinky a možnosti stanovení. Náplní experimentální části diplomové práce byl vývoj levné extrakční metody pro získání maximálního výtěžku rutinu ze sušených větviček bezu černého. Obsah rutinu byl sledován ve větvičkách šlechtěných bezových odrůd i v planém bezu. K identifikaci a kvantifikaci rutinu v extraktech byla optimalizována a validována metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Jako porovnávací metoda k vyvíjené extrakci byla použita extrakce stlačenou horkou vodou (PHWE). Pro extrakci byly testovány 3 velikosti částic pomletých větviček. Částice byly extrahovány různě teplou vodou různě dlouhou dobu. Nejvíce rutinu bylo zjištěno u vzorků namletých na 4 mm částice. Optimální doba a teplota extrakce byla: 7 hodin při 80°C. Nejvyšší množství rutinu ve šlechtěných bezech bylo stanoveno ve vzorku Mladší 2014, metodou digesce 1,49 ± 0,004 mg.100g-1 a metodou PHWE 5,75 ± 0,015 mg.100g-1. U planých variant bezu černého bylo stanoveno nejvíce rutinu ve vzorku Září 2014. Digescí mletých větviček bylo získáno 0,90 ± 0,022 mg.100g-1 rutinu, pomocí PHWE 2,98 ± 0,022 mg.100g-1.
|
|
|
Možnosti využití výlisků z bezinek
Ondrušová, Pavlína ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením anthokyanových barviv ve výliscích bezu černého (Sambucus nigra L.). V teoretické části je popsána obecná charakteristika rostliny, její chemické složení, botanická charakteristika a možnosti využití bezu černého v potravinářství a farmacii. Větší pozornost je věnována anthokyanům. Je přiblížena jejich charakteristika a faktory, které mají významný vliv na jejich stabilitu. Krátce jsou shrnuty pozitivní účinky barviv a jejich využití v potravinářském průmyslu. V experimentální části byla připravena bezová šťáva a extrakty z bezových výlisků. Jako extrakční činidla byly použity dvě různá rozpouštědla, směs vody a ethanolu v poměru 1:1 a směs vody a methanolu ve stejném poměru. K identifikaci a kvantifikaci barviv v připravených vzorcích byl vyvinut chromatografický separační systém (HPLC) s kolonou Kinetex EVO C18 a izokratickou elucí kombinované mobilní fáze vody acetonitrilu a kyseliny mravenčí. Analýza trvala jen 12 min. Metodou HPLC byla v bezové šťávě a v extraktech z bezových výlisků identifikována a kvantifikována dvě majoritní barviva, kyanidin-3-glukosid a kyanidin-3-sambubiosid. Největší množství anthokyanů bylo získáno při extrakci směsí methanol a voda (594,6 ± 0,42 mg.100g-1 ). Obsah anthokyanových barviv v bezových extraktech a šťávě byl také stanoven často používanou pH-diferenciální metodou. Obojí výsledky byly vzájemně porovnány. Metoda HPLC poskytovala velmi přesné výsledky oproti méně náročné pH-diferenciální metodě stanovení, která se ukázala vhodná pro orientační měření obsahu anthokyanů v reálných vzorcích.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek bezu černého
Bazgerová, Petra ; Ürgeová,, Eva (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v bezu černém. V teoretické části je popsána botanická charakteristika bezu černého, jeho výskyt a ostatní známé druhy. Dále je tato práce zaměřena na chemické složení bezu černého, jsou zde podrobně popsány obsahové látky a stručně uvedena zmínka o léčivých účincích bezu černého. Další část teoretické práce popisuje přírodní zpracování této významné rostliny a technologickou výrobu ovocných šťáv. Druhá polovina teoretické práce se zabývá metodou stanovení aromaticky aktivních látek pomocí plynové chromatografie v kombinaci s technikou SPME, která je vhodná k identifikaci vonných látek. V experimentální části diplomové práce byla metoda SPME-GC aplikována na vybrané vzorky bezu černého a na základě analýzy byly v jednotlivých vzorcích bezu stanoveny aromaticky aktivní látky.
|
|
|
Vybrané validační parametry metody stanovení aromatických látek bezu černého
Christovová, Silvia ; Ürgeová, Eva (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část informuje o jeho složení, vlastnostech a léčivých účincích. Dále pojednává o možnostech zpracování v potravinářském průmyslu i o tradičním domácím využití. V druhé polovině popisuje metodu stanovení aromaticky aktivních látek pomocí plynové chromatografie v kombinaci s technikou mikroextrakce tuhou fází (SPME-GC) a její validaci. Cílem experimentální části bylo ověřit vybrané validační parametry metody SPME-GC, konkrétně linearitu, meze detekce (LOD), meze stanovitelnosti (LOQ) a opakovatelnost. Poté byla metoda SPME-GC aplikována na vybrané vzorky šťáv z plodů bezu černého. Celkem bylo identifikováno a kvantifikováno 37 různých těkavých aromaticky aktivních látek. Z nich bylo 15 alkoholů, 9 aldehydů, 5 ketonů, 5 esterů, 1 kyselina a 2 jiné sloučeniny. Složení jednotlivých vzorků se lišilo, žádný z nich neobsahoval všechny identifikované látky najednou.
|
|
|
Méně tradiční rostlinné zdroje kosmetických surovin
Novotná, Petra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím méně tradičních rostlinných zdrojů v kosmetickém průmyslu. Zaměřila se konkrétně na bez černý, rakytník řešetlákový, kdouli obecnou, růži šípkovou a kopřivu dvoudomou. Látky izolované z těchto rostlin se mohou uplatnit v nejrůznějších kosmetických prostředcích. Na toto téma byla provedena rešerše, která se zaměřuje nejprve na historii a botanickou charakteristiku těchto pěti rostlin. Dále byly probrány významné látky obsažené v těchto rostlinách a specifikovány možnosti jejich využití nejen v kosmetickém průmyslu.
|
|
|
Charakteristika šťávy z plodů pěstovaných odrůd bezu černého na základě vybraných chemických parametrů
Mizerovská, Lucie ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo stanovit vybrané chemické parametry šťávy z plodů černého bezu a to jeho plané formy a čtyř vyšlechtěných odrůd Albida 08, Albida 09, Dana, a Haschberg. Relativní hustota byla nejnižší u odrůdy Albida 09 (1,0149) a nejvyšší u plané formy bezu z okolí Padochova (1,0337). Hodnoty pH se pohybovaly v rozmezí od 3,62 u odrůdy Haschberg až po 4,85 u odrůdy Albida 08. Nejvyšší titrační kyselost byla stanovena u odrůdy Haschberg (13,12 g l-1), nejmenší obsah kyselin byl stanoven u odrůdy Albida 08 (3,47 g l-1). Nejvyšší obsah redukujících cukrů má Albida 08 (9,64%) společně s planou formou bezu z okolí Padochova (9,47 %), nejméně cukrů bylo stanovenu u odrůdy Dana (4,79%). Obsah kyseliny citronové se pohyboval v rozmezí 4,76 g l-1 u odrůdy Dana po 13,48 g l-1 u odrůdy Haschberg. Celkový obsah aminokyselin vyjádřený jako formolové číslo byl nejmenší u odrůdy Haschberg (12,9) a nejvyšší u plané formy bezu z okolí Padochova (59,2).
|
host ::
RSS.